úterý 2. ledna 2018

Jak jsme vařili

Přátelům asi cukají koutky při představě, jak my dva s Martinem vaříme. Kdo nás zná, tak ví, že já rozhodně nejsem typ, co vyvařuje, můj vrchol kulinářského umění je ryba se zeleninou strčená do trouby, brokolicový a banánový chleba, a vývar. Nejsem ochotná stát v kuchyni u plotny a když mám na něco konkrétního chuť, tak si na to zajdu do města. Sláva Praze! Martin je na tom dost podobně, jeho specialitou jsou vajíčka a ryba na stejný způsob. Cha, my dva fakt nikdy neztloustnem, i kdybychom chtěli.
Jenže mi to nedalo a hrozně jsem chtěla vědět, jak se dělají všechny ty hnědé, žluté a béžové dobroty, co tu pojídáme. Ruku na srdce, barevně to neni hezký ani trochu, ale ty chutě!

Chodíme na Jungle Beach kolem jedné rodinné restaurace, má asi čtyři stoly. Sea Wave se jmenuje. A všimli jsme si, že majitelka dělá i lekce vaření. Slovo dalo slovo a na Nový rok jsme se dali společně do práce. Já jenom doufám, že nebude platit jak Nový rok, tak po celý rok, protože nepřetržitě vařit bych opravdu nechtěla. Ne ne ne.

Mohli jsme si vybrat, jaké konkrétní kari chceme naučit, limit byly čtyři druhy. Martin zvolil absolutně "nejpraktičtější" variantu, kari z chlebovníku neboli jack fruit, to u nás běžně neseženete, ani kdybyste se na hlavu postavili, já jsem naopak byla madam smarty pants a vybrala jsem si, že se chci naučit kari z ryby (ha! konečně nebude jenom z trouby), čočkový dahl (čočka na Nový rok je povinnost), dýňové kari a srílanskou úpravu brambor. A protože se tu vaří z čerstvých surovin, jeli jsme s naší kuchařskou guru na nákup do nejbližšího města.

Tuk tukem.

Fujky. Ale je to rychlý a chladí vás to, protože tím profukuje vítr.

Hned na začátku nás oškubali v obchodě s kořením, abychom to neměli tak jednoduchý. Na druhou stranu, dát za kilo a půl čerstvé skořice, garam masala a chilli dohromady 600 Kč mi přijde ještě docela dobrej kauf. Akorát jsem pak koukala, kolik kde platí paní domácí (já nevim jméno, jsem to zapomněla, pardon), takže si myslím, že nás natáhli docela slušně. Plať, turisto, když máš na to vzít letadlo a doletět si sem...


Ten skořicový strom, co mám v ruce, jsem si ve skutečnosti nekoupila, to mi jen tak pro legraci strčili do ruky. A pod nos ještě lusky vanilky, aby byla sranda. Smysl pro humor jim nechybí... Akorát já trochu vypadám, že se na to chystám plivnout.

Ovocný a zeleninový trh v Galle



Kontrola čerstvosti tuňáka. Otevře se skřele a maso uvnitř musí být krásně červené.

Finální nákup zeleniny


No a pak se jelo zpět a vařilo se. Základ je všehovšudy furt stejný, surovina, která se udělá v kari omáčce (jakákoliv surovina, v podstatě), cibule, česnek, chilli papričky, garam masala, dva druhy kari směsi, kari listy (takže kari strom nakonec existuje, já tomu nějak přestávám rozumět), kokosové mléko, sůl a voda. That's it. Dohromady to nádherně funguje a je to strašně dobré.
K tomu jsme měli brambory opečené na oleji s kari směsí a cibulí, a salát, naprosto famózní, z čehosi zelenýho, myslím, že jsem to viděla prodávat ve Zlatnický u Vietnamců, dál se pak přidal strouhaný kokos, cibule, limetka (hodně limetky) a bylo to lehce osolené. Cokoliv z toho moc ráda zkusím doma, je to rychlé a výživné.

Suroviny na vaření

Vyloupaný chlebovník (jack fruit)

Základ na čočkový dahl

Kari větvičky

Základ na brambory

Základ na dýňové kari

Salát mých snů

Martin ze začátku zapisoval know-how, ale pak se i aktivně zapojil, a tak mě třeba někdy překvapí a uvaří to doma. Muhehe...
A co jsme navařili, to jsme také snědli. Samozřejmě nechybělo foto na facebook Sea Waves.






A to bylo naše novoroční pondělí. A ačkoliv jsem alkoholik století, neměla jsem na Silvestra ani kapku alkoholu. Proč? Nevim. Jen tak.

Doufám, že jste prožili krásného Silvestra s těmi, co máte nejradši. Náš pan domácí, Švýcar Flo, měl takovou kocovinu, že celé pondělí proležel a chodil si doplňovat jenom čistou vodu do sklenice. Až mi ho bylo líto. Martin ho dokonce ráno zahlédl, jak s velkým problémem udržet balanc čůrá do křovíčka v rohu zahrady. (Což tenhle ekonomický novinář běžně nedělá.) Nebohý Flo!

A teď, hurá na pláž! Máme před sebou ještě krásných devět dní.

6 komentářů:

  1. Tenhle článek mě moc bavil! Díky!!

    OdpovědětVymazat
  2. Jooo! Ať žijou kurzy vaření!
    Kari stromek jsem kdysi i pěstovala, ale moc jako kari to nechutnalo, tak já nevím, mají v tom fakt bordel, bych řekla!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No kdybych to neznala od tebe, že je fajn si během cestování zajít na cooking class, tak se k tomu asi nikdy nerozhoupu. Tak díky za inspiraci!
      To kari je záhada...

      Vymazat
  3. To vypadá skoro dobrodružně to vaření :-) Teda možná pro mě, pač já tak akorát dělala na Vánoce kapra na černo :-))) A Silvetra jsem měla asi jako ty, pařila jsem celý rok, tak ten poslední den jsem se zdržela, když teda pominu dvě irské kávy, ale tam se ten panák nepočítá :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak dobrodružství to rozhodně bylo :))).
      Panák do kávy se nepočítá, to je jasný ;).

      Vymazat