středa 13. prosince 2017

Posledních pár dní

Směju se všem všem, kdo se mě ptají, jak se připravuju na tradiční zimní odjezd. Moje příprava zatím skončila u koupeného průvodce (14 dní před odjezdem) a nákupem legín do letadla. Jo, a přidáním Galle do telefonu na seznam měst, u kterých sleduju počasí. Tím jsem skončila, protože se teď snažím hlavně včas zabalit objednávky a nepoplést adresní štítky. (Jo, to už se mi taky stalo.)

Proto bych taky chtěla poprosit, aby všichni, kdo chtěli do Vánoc něco z mého e-shopu, ať objednávku učiní do pátku 15. 12. V sekci Zlevněno jsou už i nástěnné kalendáře a vánoční papíry, nerada bych měla v lednu zásobu vánočních baličáků, které jsou k ničemu. Zásilkovna jede ještě pořád dobře a stíhá dodávat krásně, pošta se výrazně zpožďuje, ale zatím to snad dávají. Narozdíl od Zásilkovny nevidím tak přehledně, jestli všechno došlo. Nechávám si sice posílat na mail dodejky, ale lepší by bylo, kdyby byl někde seznam odeslaných zásilek a já se jenom mohla kouknout, jestli je to odškrtlý jako dodané.

O víkendu jsem si užila Dyzajn market, měla jsem parádní velké místo v Provozní budově, kde jsem mohla využít spoustu praktického prostoru. Velký zájem o moje zboží mi udělal obrovskou radost. Děkuju moc všem, kdo se stavili!





A krom balení a odesílání jsem stihla ještě první čtyři ilustrace pro knihu, která se chystá na příští rok. Bude od Kokozy a městští zahradníci a zahradnice se mají na co těšit. Tyhle čtyři ilustrace se musely stihnout rychle, protože půjdou na obálku. (Obálky se obvykle připravují ze všeho nejdřív.) Zbytek dodělám v lednu a moc se těším. Ze spolupráce s Kokozou mám obrovskou radost, ty ilustrace mě budou bavit a to je hrozně důležitý. A taky se mi moc líbí jejich poslání.



Jo a Galle je na Srí Lance. Bude to krásné, nikdy jsem tam nebyla a těším se jak malá. Tři týdny u moře, kde se dá i koupat, to se mi snad nikdy nestalo. Ve Španělsku se koupat nedalo. Na internetu budu, protože Martin musí pracovat (je neuvěřitelně pracovitý a zodpovědný), takže já se připravuju na cestovatelské blogování. A malování.

Užívejte si adventní dny, pečte, juchejte na vánočních besídkách a radujte se! Mávám a děkuju!

středa 6. prosince 2017

Strnad

Poslední letošní zakázka. Strnad, pro jednu zaběhnutou pražskou kavárnu. S paní majitelkou zatím ladíme poslední detaily, ale až bude všechno hotové, ráda dám na blog fotky přímo z místa činu.

Zatím jsem ve fázi těšení, jak to bude vypadat.

Původní akvarel.


Nakonec jsme ale zjistily, že pro potřeby kavárny bude lepší na větvi. Tak jsem domalovala větev a v počítači přesunula strnada ze země na strom.


A nakonec jednoduchá verze pro razítka. Strnad na kafi.



pondělí 4. prosince 2017

Tipy na dárky (nejen) z Ostravy

Konečně vysvitlo v pátek sluníčko natolik, že se dalo něco vyfotit. Tudíž se můžu podělit o úlovky z ostravského Meat Design Ostrava a třeba vás inspirovat k nákupu vánočního dárku. Pořád si totiž myslím, že podpora lokální produkce je strašně důležitá.
Samozřejmě to nesmí být na úkor kvality, ale já vám nekvalitní věci rozhodně představovat nebudu. Mám totiž štěstí na samé perly.

Jezuskote a Papidu, to jsou dvě krásky, kterých by si měli v Ostravě sakra vážit. Skoro vám je závidím, Ostraváci. Na Meat Design byly vedle sebe a já si pořídila krásný skicák (Papidu) a šampon na vlasy (Jezuskote).

Papidu se specializuje na papír, nápaditě recykluje zdánlivě nepotřebné zbytky, váže bločky, vyrábí přání, je prostě úžasná a hrozně se mi líbí, co dělá. Já jsem si od ní koupila malý vázaný skicák z jemně strukturovaného papíru.





Jezuskote, už z toho názvu jsem celá na měkko, stejně tak z jejího loga. Vyrábí přírodní kosmetiku. A parádně to má zabalený. Já si od října nemyju hlavu ničím jiným, než přírodním mýdlem na vlasy a tak jsem u ní pořídila bylinkově vonící mýdlo Lopuchový kořen pro sílu a růst.





Laskočas! Další talentované krásky, od kterých jsem nestihla koupit kytičku s eukalyptem, zato jsem dostala od holek z Dlouhé punčochy dáreček k narozeninám zabalený Láskočasem a přiznám se, že jsem měla dáreček celý týden na stole a těšila se tím balením, i když jsem byla napjatá, jak struna, co je uvnitř. Abych byla přesná, Láskočas je Lenka, ale u stánku ji vypomáhala Rožulka, jejíž nádherné fotky a díla sleduju už dlouho na Instagramu.




A tím přecházím plynule k Dlouhé punčoše, zatím putovnímu knihkupectví, s opravdu vytříbeným vkusem na knihy, především dětské. Holky mají našlápnuto i ke kamenné prodejně a to jim moc přeju, jsou to srdcařky a s výběrem knih si dávají sakra záležet. Dostala jsem od nich k narozeninám přenádherně ilustrovanou knížku Erik od výtvarníka a autora Shaun Tana, který patří mezi moje oblíbence. Děkuju Zuzko a Marcelo!






Autorské hračky Andrey Tachezy mají duši. A uši. Některé. Můj vlněný mini pipi má krásná křidýlka a ladí mi k opičce Matyldě, kterou jsem u Andrey ulovila loni. Miluju Andreiny hračky, její nápady, ruční zpracování, materiál. Co na tom, že jsem velká holka, z jejích hraček mám radost jako malá. Když bych jela na pustý ostrov, Matylda a Pipouš jedou se mnou.




Moje utrácení skončilo poslední den velkým temně modrým vlněným šáloplédem od Filipa Kubáka z tkalcovny Strmilov. Přísahám na holý pupek, že už týden nic jiného přes kabát a bundu nenosím! Hřeje to, ladí to, chumlá to. Díky za tyhle přírodní dary, vlna je nejvíc. (Kašlete na akryl, prosím vás, investovat do vlny se mnohonásobně vyplatí.) (A polyester jakbysmet, nekupujte to. Fujky.)




A ještě si neodpustím jeden tip na dárek a tím jsou utěrky z autorské látky mojí milované Ema Mamisu. Absolutně úžasný materiál, něžné emomisí vzory a precizní práce. Líbí se mi moc!



Tak to jsou moje letošní tipy (nejen) z Ostravy a ještě si příští týden dovolím pokračovat těmi kosmetickými, které jsem nakoupila na báječné akci Green Beauty Market, ozkoušela a díky tomu o nich teď můžu i něco napsat.

sobota 2. prosince 2017

Viděla jsem... vol. LXXVI - Stranger Things 2

Pro fanoušky loňské kultovky Stranger Things je letošní druhá série povinností. Ledasco se tam objasní, ledasco získá pevné kontury a možná přijdete trochu o to tajemno, které obestíralo celou jedničku.

Šuplíček "fantasy", oddíl "drama", kolonka "bubáci".

Dvojka je mnohem pragmatičtější, popisnější, děti o rok dva starší a El už není zdaleka tak rozkošná.

Ale pořád je to počertech dobrý seriál s prima atmoškou a tentokrát naprosto jasnýma bubákama v podobě Demogorgon dogs alias Demodogs. Jak by řekl Dustin. (Asi nejvtipnější postava seriálu.)

Winoně Ryder to pořád sluší a bezvadně hraje. Fakt mě baví. Dětští herci jsou opět super, šerif je klaďas až na půdu a shnilé dýně opravdu hnusné. Jo a z představitele malého Willa roste, myslím, dost velkej fešák.

Dvojka se mi prostě líbila, ale jednička mi připadala o dost lepší. I když byly chvíle, kdy jsem se i tentokrát regulérně bála (to pak sahám po mobilu a projíždím Instagram, jako by nic.)

Zdroj www.csfd.cz

Zdroj www.csfd.cz