pondělí 9. října 2017

Čerstvé dojmy - divadlo a jídlo V

Hurá, divadelní sezóna začala! Kdyby bylo na mne, rozhodně bych divadlům prázdniny nedávala, ale to by bylo velmi sobecké a za svojí myšlenku se samozřejmě hanbím.

Pravidelně nepravidelné návštěvy divadla jsme začali (opět) skvělým Michalem Dlouhým ve hře Kurz negativního myšlení. Trochu mě z toho mrazilo, trochu jsem se smála (velmi černý humor) a především nekonečně obdivovala, co ze sebe dokážou herci na jevišti dostat. Vřele doporučuju! Švandovo divadlo patří v Praze k mým nejoblíbenějším.


 A žrádýlko. To já nikdy nevynechám! Tentokrát vám můžu doporučit relativně nové, seversky laděné, Bistrot104, kde se o vás postarají téměř jako doma, pěstují si vlastní bylinky a na dezert vám dají mravence. Kdo nevěří, ať tam běží, na mém dezertu to sice nebylo, ale prý chutnají kysele. Kyselina mravenčí, neasi.


Mravenci! Servírovaní na Ferdovi. Tomu říkám severský humor.



Byla a jedla jsem v krásné Spižírně. Nedoporučuju. Respektive, uprostřed srpna, nedlouho po otevření, bylo jídlo velmi mdlé. Třeba už je to lepší. Ale běžte se podívat alespoň na parádní květinovou tapetu od Ievy Ozoly. Akorát nechápu, jak to, že v takovéhle über hipsteřině nedělají chai latté. Csssss.

Když jsme u chai latté, ráda na něj chodím do Smetana Q, podniku otevřeného nedávno na nábřeží, vedle Slavie. Bohužel mám ale pocit, že to tam jde k šípku, obsluha se mění jak svatí na orloji, nezvládají nápor lidí a jsou viditelně nervozní. Na tak exponované místo patří profíci a ne zmatení brigádníci. Místo ovšem, jak jinak, krásné! Do vedlejší prodejní galerie českého designu Deelive je velmi nebezpečné chodit. Už jsem tam párkrát dost zahučela.

Vidíte ten spokojený výraz? Ten mám vždycky, když si dám svůj oblíbený nápoj.

Parlor v Karlíně! Kdo ještě nezná, měl by poznat, obzvlášť milovníci zmrzliny. Parlorky, zmrzlinové sendviče, nemají chybu a to mi můžete věřit, protože já zmrzlinu moc nejím. Karlín je teď moje oblíbené místo, mívám záchvaty, že se tam musíme přestěhovat, což samozřejmě nemyslím zas tak vážně (vlastně v tu chvíli jo, ale pak už zas ne), rozhodně mě to tam hodně baví. Ovšem víc, než na sendviče, chodím do Parloru na sekt s grepovou zmrzlinou. Vážně!





Momoichi. Několikrát jsem si tam dala pracovní schůzku, protože je to v centru, je to krásné místo, vedle je geniální knihkupectví a taky tam mají pravý japonský záchod, japonské dobroty a peníze vám vrátí po asijsku, tedy s bankovkami srovnanými, drženými oběma rukama, a s lehkým úklonem. No neberte to. Je to tam kurňa předražený, jenže jejich nesmažené závitky jsou jedny z nejlepších v Praze (u mě zatím vedou ty z Banh-mi-ba) a dělají rooibos latté, to chcete vyzkoušet. Obklopovat vás bude legrační postavička Totora a budete se tam cítit příjemně.




Home Kitchen v Kozí. Partička z Jungmannky se "roztáhla" do několika dalších koutů Prahy a dělají dobře, já jsem s Olív zavítala do nové pobočky v Kozí, kde je to asi tak milionkrát větší, než v původním kamrlíku, kluci jedou fakt bomby, výborně se tam najíte, všechno čerstvé a žádný spěch. Home Kitchen mám prostě ráda.





9 komentářů:

  1. A viděla jsi i film Kurz negativního myšlení? Já se teda v těch severských filmech nějak extrémně nevyžívám, ale tenhle můžu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, neviděla a tuším, že je to snad i kniha... Každopádně to byla síla. :)

      Vymazat
  2. No já už se těším na letošní divadelní sezónu, protože tentokrát jí neprošvihnu(ehm)!
    A díky za gastrotipy! SmetanaQ potvrzuji, zmatený brigádník, který říká jedno prosečíčko a půlku věcí nepřinese a navíc mají teď otevřeno do 9 večer... palec dolů, bohužel.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smetany je škoda, ale třeba se ještě probudí a dojde jim to. :/

      Vymazat
  3. Na té fotce vypadáš krásně, asi to bude nějaká větší životní spokojenost, než jenom ta z chai latté.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, fotila to Bára a dost jsme se u toho nahihňaly, ale uvnitř se cítím velmi spokojená. Všechno je srovnané tak, jak to má být a i když denně bojuju ty obvyklé směšné bojůvky (především sama se sebou), tak v globálu jsem velmi šťastný člověk :).
      A Gretko, měla jsem u tebe rozepsaný komentář k tvému poslednímu příspěvku, ale nakonec jsem to smázla. Asi to prostě nepotřebuju obhajovat ani nijak argumentovat, je to pevně usazené a cajk. Ale hezký článek, díky za něj!

      Vymazat
  4. Ach, Kurz negativního myšlení ... Byla jsem na něm třikrát a myslím, že ještě zajdu :-D A film můžu doporučit, pro milovníky černého humoru ráj :-) Se Smetanaq musím souhlasit, byla jsem tam teď v neděli a díky, už nepřijdu. Personál úplně mimo, čekali jsme na dvě obyč kafe neuvěřitelně dlouho a na jídlo nakonec ani nedošlo. Jaksi na nás zapomněli, tak jsme šli raději jinam. Krásné místo, výborná dopravní dostupnost a přitom je to průšvih jako vrata.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt třikrát, jo?! To už je slušná návštěvnost! :)))
      Se Smetanou je to fakt škoda, třeba majitelé přijdou na to, že řešit servis špatně placenými studenty, co maj hlavu v pejru, není uplně dobrej nápad...

      Vymazat
    2. Jsem marná :-D když mě se to představení tak líbí ;-) v neděli byl ve Smetaně takový křehký mladíček, který se vznášel s hlavou v oblacích, ale neudržel v paměti jedinou objednávku. Vypadal, jak když se každou minutou rozplyne.Jo a nesnáším placení na baru!

      Vymazat