pondělí 11. září 2017

Na nástěnce

Musela jsem si dát od blogu na týden pauzu, protože jsem potřebovala z pravidelného týdenního režimu vytěsnit alespoň jednu povinnost. Začala jsem si totiž připadat jako křeček, co běhá v kolečku. A to jsem ani nevypravovala do školy žádnýho malýho školáka. Milé matky, máte můj neskonalý obdiv...

To, že se mi "směny" teď na podzim prodlouží, to je běžná věc, snažím se na to být připravená, ale stejně jsem šťastná, když si ukradnu aspoň chvíli na nějakou "zbytečnou" činnost. Jako je třeba instalace drátěnné nástěnky z Ikea, která na svoji chvíli čekala už pár týdnů. Neměla jsem moc nápad, kam ji dám, ale tolik se mi líbila, že jsem ji musela mít. V neděli jsem si uklidila kolem digitálního stolu (ještě mám analogový, ke kterému vede jediný kabel, kabel od lampičky), potřebovala jsem nafotit kalendář, který jsem přivezla v týdnu z tiskárny, a když už jsem byla v tom přehazování věcí sem a tam, tak přišla na řadu i nástěnka a já jsem spokojená.

(Snad nikoho neporazí jako moc mám pracovní stůl bez promyšleného konceptu, designu a já nevim čeho všeho ještě...)

Moje lvice z Tanzánie je zasypaná ikonama obrázků, ale ty já zase brzy roztřídím do složek a uklidím. Nesnášim totiž "zaflákanou" plochu počítače. Máte to taky tak někdo?

A tu je nástěnka, i se žárovičkama, večer je to obzvláš't epesní.

Navíc se mi podařil malý Ikea hack, zjistila jsem totiž, že můžu k připevnění obrázků na nástěnku použít nejenom spony, ale i magnetky. Aha!

Obrázky mému oku příjemné... trolejbus, co plete, od Kata Kiosk, zimní krajina Jiřího Johna, kámoši s limčou kamarádky Hiromi Ogata a pejsek, co právě vyskončil z papírového pytlíku od Andrey Tachezy. Pod nimi je ještě série čtyř nádherných květinových ilustrací Michala Bačáka.

A svoje místo si už našel i věneček od Gardenisty, kupovaný před týdnem na Náplavce. Kdybyste viděli i jejich šípkový a trávový, umřete krásou. Ty bych taky moc ráda, ale trochu se bojim, že by to u nás začalo vypadat jako na hřbitově.


Báry vánoční ozdoby se mnou nakonec zůstaly po celý rok. Jsou nádherný.

Začínám mít studené ruce a v noci spím v ponožkách. Ojoj, čas koupit letenky.

10 komentářů:

  1. Pekne tvurci ;-). Zaflakanou plochu mam pravidelne..jeste jsem neprisla na system ktery by vydrzel..i kdyz snaha by byla :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mít systém podle mne není těžký... založila jsem si složky, do těch ty věci pak třídím, většinu mám v dokumentech nebo ve fotkách, speciální složky má e-shop, faktury, grafika, atd.
      Mně totiž dost vadí, když lvice přes složky "nevidí", tak si to hlídám :))).

      Vymazat
  2. Mít na očích něco hezkýho - to je dobrý způsob jak aspoň trochu mírnit ten podzimní fofr. Máš to moc pěkný, pani.

    OdpovědětVymazat
  3. Krasny vsechno!! Nejvic se mi libi" ze lvice nevidi pres slozky" :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já mám totiž s touhle lvicí takovej pěknej osobní zážitek (jako naživo, ne s fotkou), tak jsem na ní asi trochu "úchylná". :)))

      Vymazat
  4. Čas nainstalovat mříž na zeď do kuchyně mezi okna, myslím že kalendář vyvěsím už "dopředu", do nového roku nevydržím ;) Můj stůl je totální chaos, občas nastolím řád, ale kutloch bohužel stále funguje jako tvůrčí skladiště. Momentálně v něm bydlím s myčkou ;) Plocha počítače je volná jen doma, v práci by Elsa byla úplně slepá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne ne, že nemáš na ploše Elzu! :D :D :D

      Vymazat
  5. Ne, neboj, to bych Else neudělala :D A třešňovým květům je jedno že nevidí. Teda, zatím si nestěžujou ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná udělaj třešně, časem... :D

      Vymazat