pondělí 8. května 2017

Proč jsem tam a ne tady

Jsem v Belgii. Jsem v Antwerpách. Můj muž tu má konferenci, kde letos i přednáší, a ačkoliv by se tu beze mne celkem v pohodě obešel, jsem tu taky. Pro mě to totiž znamená tři dny o samotě v cizím městě. Jedinečná příležitost, jak si odpočinout. Zbytek týdne už tu strávíme s Martinem spolu a aspoň trochu se zase užijem.

Je neděle večer, a před chvílí jsem vylezla z horké vany, kterou jsem napustila v pět odpoledne a to jsem neudělala už alespoň sto let. Dala jsem si do vody sůl a vydrhla se lufou, prostě kompletní očista. Znáte to. Konečně příležitost mít na sebe tolik času, až je člověku stydno. Mezi tím Martin, jako dobrovolník, připravuje konferenci, aby pondělní zahájení klaplo na jedničku. Pak půjde asi s ostatními na pivo, což pro mě znamená mít večer jenom pro sebe, v cizím bytě, takže nemusím lítat s hadrem, nemusím nic utírat, žehlit, převlíkat, uklízet.

Znáte to.

Můžu jen tak být.

Odpoledne jsem snědla asi půl kila belgických hranolek. Belgičani milujou hranolky. Na vyhlášených místech stojí o víkendech celé fronty. Správné belgické hranolky dostanete do papírového kornoutku, používá se na ně speciální místní odrůda brambor a nikdy z nich neteče tuk (měly by se smažit výhradně v hovězím sádle). K nim si můžete vybrat z mnoha různých omáček.
Takže jsem sežrala to obrovský množství hranolek, podle ceníku byl kornoutek velikosti L, a to jsem se ještě odmítla podělit s Martinem. Musel si koupit vlastní.

A teď k čokošce. Když někdy v Belgii budete, vykašlete se na značkové prodejny s čokoládou, typu Leonidas a podobně. Možná jde o kvalitní čoko, ale už se to dělá moc ve velkém. Nejlepší čokoládu mají vždycky v malých místních obchodech, nejlépe s vlastní výrobnou. Rozplývá se na jazyku. Miluju belgickou čokoládu.

V Antwerpách jsme po čtvrté. Tvrdím, že jsem tu nejspíš musela prožít nějaký ze svých minulých životů, jinak si nedokážu vysvětlit, proč jsou mi tak blízké. Možná jsem kdysi byla brusičem diamantů.
V 16. století byly Antwerpy nejbohatším městem v Evropě. A když jsem se tu ocitla poprvé, jedno odpoledne jsem si řekla, že se půjdu podívat do přístavu a celý ho projdu až k moři. No to bych se nachodila.

Zatím, co píšu tenhle post, sedím před telkou, cpu se nachos a mám drobky na triku.









Černé pivo mají v Belgii nejlepší na světě. Kromě chuti má i tu výhodu, že ho moc nevypijete. Ať už kvůli obsahu alkoholu nebo ceně. Já včera místo žádosti o účet omylem objednala další dva kousky. Domů jsem pak šla pěkně vysmátá.

Vůně čokolády je omamná. Nemůžu si pomoct. Už vím, co budu dělat příští týden v Praze. Cvičit. A jíst zeleninu.

Hranolkárna u Maxe. K tomu na výběr 10 různých omáček. Já zásadně jenom se solí.

Mých bylo rozhodně víc...

13 komentářů:

  1. Správně, užít si "čas na sebe" není žádná ostuda! Mávám, a trochu závidím čokoládu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta čokoláda mi dává zabrat. Je tak dobrá! I když ve finále vždycky konstatuju, že je to stejně jenom sladký, tak si jdu příště koupit pár bonbónů znova... Droga je to! :))))

      Vymazat
  2. Závidím a nestydím se za to! Do Belgie se chystám už 5 let a pořád bez úspěchu, chtělo by to najít si alespoň týden a vy mi to jen potvrzujete :))
    A v Bruggách jste byli?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně doporučuju! Antwerpy a Ghent jsou nádherný. :)

      Vymazat
    2. V Bruggách jsme nebyli. Jenom ještě v Ghentu a Leuvenu.

      Vymazat
  3. V Antwerpach jsem mela moznost stravit jedno odpoledne a moc me mrzi, ze tak malo, take mi ucarovaly. Doufam, ze se tam jeste nekdy podivam. Enjoy! Mesto, cokoladu, hranolky a vsechno :-)

    OdpovědětVymazat
  4. To je krása! Tuze a ještě víc si to tam užij! mask.

    OdpovědětVymazat
  5. Ohó, cpala bych se taky, furt. :-) Užívej!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, obcházím už čoko obchody obloukem, abych tu vůni čerstvé čokolády necítila. :))))
      Díky a brzy navi!

      Vymazat
  6. Moc mě tohle čtení baví! Díky moc. Alena

    OdpovědětVymazat